- Různé druhy půdy vážou živiny jiným způsobem
- Přírodní výživa rostlin je miliony let prověřená
Většina lidí si pod pojmem zemina představí pouze mazlavou hmotu, které se jim tvrdošíjně lepí na ruce a boty. Ale půda je mnohem víc než to. Hrstka zeminy však obsahuje velmi složitý ekosystém, který zahrnuje částice půdy, póry a minerální látky. V neposlední řadě ale také organickou hmotu a její ohromující počet mikroorganismů, které spolupracují a tvoří dokonalý ekosystém, aby udržely půdu zdravou a produktivní.
Každá půda je jiná.
Primárním faktorem určujícím fyzikální vlastnosti půdy je velikost částic. Písčité půdy mají hrubou strukturu, velké póry a malou schopnost zadržovat vodu a živiny, díky čemuž jsou náchylné k vyplavování biosložky. Jílovité půdy zadržují živiny a vodu, ale protože jsou póry malé, jsou naopak náchylné k zamokření. Póry mezi částicemi půdy jsou důležité pro proudění vody, ale také pro pohyb plynů. Zvláště důležitá je výměna kyslíku s atmosférou, protože kořeny rostlin a většina půdních organismů potřebuje kyslík k dýchání. Částice písku, bahna a jílu jsou spojeny dohromady a tvoří agregáty. Tyto agregáty tvoří kostru nebo matrici pro chemické a biologické procesy, které jsou kritické pro funkce půdy.
Zahrabme si hlouběji v půdě
Organická hmota a půdní mikroorganismy hrají klíčovou roli při tvorbě a stabilitě agregátů. Představte si organickou hmotu jako lepidlo nebo maltu mezi částicemi půdy. Ale takové hnojivo musí být řádně rozloženo v půdních vrstvách, aby se dostalo až ke kořenům rostlin a tím bylo nejúčinnější. A tady je právě to místo, kde na řadu přicházejí půdní mikroorganismy. Jediný gram půdy obsahuje i miliardu bakterií, což je téměř tolik jako lidská populace v Číně nebo Indii a skoro 100 x více než v celé České republice. A toto číslo nezahrnuje ani půdní houby. Všechny tyto bakterie a houby mohou koexistovat, protože mají různé potřeby nebo se naopak v tomto nesmírně rozmanitém prostředí vzájemně vůbec nesetkají.
Například bakterie na jedné straně agregátu je zcela izolovaná od bakterie na druhé straně stejného agregátu, takže i když mají tyto dvě bakterie podobné potřeby, nekonkurují si. Nemohou také mezi sebou soutěžit, protože nejsou současně aktivní. V určitém místě a čase je aktivní pouze malá část populace bakterií. Většina je neaktivní, spící, a ožívá pouze tehdy, když jsou pro ně optimální podmínky. Dalším důvodem ohromujícího počtu mikrobů v gramu půdy je obrovská rozmanitost. Jeden gram půdy obsahuje asi milion různých druhů. Jsou mezi nimi generalisté, ale i specialisté, například ti, kteří jsou schopni vázat dusík z atmosféry nebo znehodnocovat dřevo. Potravou převážné většiny půdních mikrobů je organická hmota, což je především rostlinná hmota. Když se rostlinná hmota dostane do půdy, je napadena půdními mikroby pro energii a živiny.
Jak vzniká žížalí kompost
Tomuto útoku na organickou hmotu napomáhají půdní živočichové, jako jsou žížaly nebo roztoči. Míchají rostlinnou hmotu v půdě spolu s jejími mikroby. Rozmělňují ji a tím zvětšují přístupovou plochu, a tedy zlepšují kontakt mezi rostlinnou hmotou a půdními organismy. Žížaly, jelikož nemají zuby, vstřebávají mikroorganismy natrávenou hmotu. Zpět se spolu s jejich výkaly do půdy dostávají navíc i ty mikroorganismy, které se přirozeně nachází v samotném střevě žížaly. Díky mnoha milionům let vývoje žížalího trávicího systému si tento úplně bez problémů poradí i s takovými nežádoucími patogeny, jako jsou třeba salmonela, enterokoky, nebo escherichia coli.
Přirozená výživa pro kořenový systém
Při rozkladu rostlinné hmoty se mikroby množí a produkují oxid uhličitý a živiny, ideální pro příjem rostlinami. Mrtvé mikroby a složky rostlinné hmoty, které se velmi obtížně rozkládají, pomáhají vázat částice půdy k sobě. Této vazbě také napomáhají slizy produkované mikroby a dlouhá vlákna houbových struktur. Takto vzniklé agregáty jsou stabilní, což je důležité pro dostatečný přísun vody a vzduchu ke kořenům rostlin a půdním organismům. Pokud tyto agregáty nejsou stabilní, jako například v silně zásaditých půdách, je omezen přívod vody a vzduchu, a rostliny a půdní organismy budou trpět.
Stabilní přísun organického hnojiva v půdě
Udržování určité úrovně organické hmoty v půdě je zcela zásadní pro trvalé zdraví a funkci půdy. Organická hmota zajišťuje nejen stabilitu kameniva, ale také působí jako houba zadržující vodu, což je zvláště důležité v písčitých půdách. Další důležitou funkcí organické hmoty je zásobování rostlin potřebnými živinami. Jak již bylo zmíněno výše, rozklad odumřelé rostlinné hmoty uvolňuje živiny, ale také je může vázat, aby mohly být později dostupnější. Organické látky se však také rozkládají, takže je třeba je pravidelně doplňovat. Můžete to udělat třeba přidáním vyzrálé chlévské mrvy, uložením rostlinné hmoty rostoucí na vaší zahradě a zpracované v kompostéru, nebo třeba přidáním do půdy koncentrovaný žížalí kompost, který lze dnes již bez problémů a zcela bez práce zakoupit.
Kompost je v půdě stabilnější než stelivo nebo sláma, protože se rozkládá již během kompostovacího procesu. Je to po miliony let prověřené lepidlo, které spojuje částice půdy a váže živiny, ke kterým mají kořeny rostlin snadný přístup. Čerstvá mladá rostlinná hmota je dobrým zdrojem živin, ale také se velmi rychle rozkládá a může zpočátku uvolňovat více živin. U silné vrstvy rostlinné masy také dochází k nežádoucímu uvolňování metanu, protože není dostatečně provzdušněná. Pokud by byla, jako odpadní produkt by byl uvolňován oxid uhličitý. Vysušená zelená hmota, jako třeba zralá obilná sláma nebo seno je chudá na živiny a pomalu se rozkládá. Takže pro dobrý přísun živin a dlouhodobou produktivitu půdy budete možná muset dodat směs různých typů organických doplňků.